Představte si, že trávíte příjemné okamžiky se svou polovičkou, kamarády nebo členem rodiny třeba na velké sportovní akci, řekněme fotbalovém zápase. Váš tým vyhraje a spokojeně se chystáte odejít. Vtom se před vámi něco stane, lidé začnou panikařit a utíkají směrem k vám. Netušíte, co přesně se děje, ale musíte zareagovat, aby se přes vás dav nepřehnal. Později zjistíte, že jste se stali svědkem teroristického útoku. Jak byste se cítili? Jak se zachovali?

Nevím, co bych udělal já. Naštěstí jsem na scéně teroristického útoku nikdy nebyl, přestože poslední dobou k nim dochází na všemožných místech: na stadionech, v kinech, centrech sociálních služeb, kostelích… Přiznám se, že jako mnoho jiných mám i já trochu obavy navštěvovat veřejné prostory. Nikdy totiž nevíte, co se může stát. Jak v případě nejhoršího možného scénáře ochránit sebe i druhé?

Osobně to vidím tak, že teroristé se zaměřují na místa, kde se shlukuje hodně lidí, kteří se zároveň nezaměřují na nikoho konkrétního kolem sebe. Když jsme třeba ve stanici metra nebo oblíbeném muzeu, nikdo z nás nedokáže sledovat všechny osoby pohybující se v okruhu 10 metrů. Kvůli této blízkosti k ostatním také mnohem snáze panikaříme: nevíme jistě, co se děje, ale na základě našich zkušeností s terorismem raději reagujeme, abychom se co nejrychleji dostali pryč.

Proč tedy smrtící zbraně nehledáme u každého? Nemyslím, že je to možné. Ne se současnou technikou a vybavením. Já sám nemám čas ani chuť procházet bezpečnostní kontrolou podobnou té na letišti pokaždé, když se rozhodnu jet metrem. A to jím ani nejezdím denně. Při takovém přístupu by jen vznikala kontrolní stanoviště s nekonečnými frontami, která by sama byla vhodným cílem pro teroristy.

Na teroristických útocích je nejděsivější to, že při nich během okamžiku může zemřít mnoho lidí, aniž by policie nebo bezpečnostní složky měly šanci jakkoliv zasáhnout. I když se samotný útok nezdaří podle plánu, třeba když bomba nevybuchne, mohou lidé utrpět újmu v nastalém zmatku. Další věcí, na niž nesmíme zapomínat, jsou škody, které útok napáchá na budovách. Může na velmi dlouho poškodit naše oblíbená místa, nebo je zničit nadobro.

Co by tedy mohlo a mělo být řešením? Jen těžko najdeme nějaký jednoduchý a univerzální trik pro zajištění bezpečnosti – zejména na místech jako velké uzly veřejné dopravy nebo fotbalové stadiony. U nás ve společnosti Asqella jsme ale vyvinuli pasivní detektor pro kontrolu kolemjdoucích nazvaný ARGON, který je ve své oblasti naprosto unikátní. Při kontrole pomocí ARGONu nemusíte odkládat drobné předměty, ani se zastavit na určitém místě, jako tomu je u celotělových bezpečnostních skenerů. Díky tomu mohou lidé po celou dobu kontroly nerušeně a rychle kráčet požadovaným směrem.

ARGON odhaluje velké předměty ukryté pod oblečením, ale funguje jako součást širšího bezpečnostního konceptu pro ochranu všech zaměstnanců a návštěvníků. Jakmile ARGON odhalí určitou anomálii, přichází řada na ostatní integrované bezpečnostní systémy, které alarm pomohou ideálním způsobem vyřešit – ať už půjde o dodatečnou kontrolu nebo diskrétní sledování dotyčného. Konec konců platí, že cílem bezpečnostních opatření ve veřejných prostorách je najít způsob jak přítomné chránit tak, aby nevznikala atmosféra strachu a nejistoty, ale všichni jsme naopak měli pocit bezpečí a mohli se věnovat našemu každodennímu životu.